Přes léto jsem našla novou zálibu – Indiánský zodiak. Vzniklo to tak, že jsem zase hledala nápad na nový tetování (tentokrát to byla vydra), no a díky tomu jsem našla nějaký indiánský totemy a od těch pak tak postupným klikáním na pinterestu ten jejich zodiak. No, a já jsem sova. Po přečtení jsem úplně nechápala, jak moc to na mě sedí.
Sovy jsou údajně dobrodruzi, rádi se zabývají hlubokými myšlenkami, smyslem života a tak vůbec, v hlavě cestují mezi světy, v zaměstnání potřebují hlavně něco zajímavého, co by nejlépe obsahovalo cestování na vzdálená místa, jsou moudré (pamatujte :-P), ale ne tak konvenčně moudré, je v nich právě něco hlubokého, co ne každý pochopí. Co mě se pak nejvíc líbilo a co tak nějak vystihuje můj život je to, že doba jejich „vlády“ je doba hibernace, kdy jsou dlouhé noci a krátké dny, tedy jsou entuziastické světlo v období temna.
Někdy mi přijde, že temnota je můj druhý domov. Už od malička. Nechci si stěžovat, za svůj sh*t si většinou můžu sama, ale zažila jsem všechno možný od šikany za to, že jsem cizí a divná, přes práci na různých místech opravdového pražského podsvětí, rodiče to se mnou neměli jednoduchý ani okolo kluků a peněz. A pak jsem z toho všeho měla depky, záchvaty úzkosti a opravdu několikrát přemýšlela nad skokem z okna. Nějak jsem se z té temnoty ale dostala, kupodivu v tom nejčernějším čase ze všech jako by vesmír, osud nebo Bůh řekli, že když jsem to vydržela, tak mi pomůžou. A tak jsem sama našla tu sovu v sobě. ….. A teď za mnou všichni chodí se svýma průserama, protože víte co, „I´ve been there, now it“. Takže jsem teď takový maják, kterému se většina lidí ozve až když se něco kazí, jinak celý rok nic. Ale nevadí mi to, když už znám temnotu, tak ráda pomůžu.
Když někomu říkám, že může být šťastný z maličkostí a že život není tak špatný, tak mi spousta lidí odvětí „víš, to je hezký, ale já mám život úplně v prdeli, mám dluhy, jsem nemocnej, nemůžu najít práci“. A já vám říkám, že to jde. Kterýkoli den můžete vstát a říct si, že dneska začínáte znovu. Vstaň, dej si dobrou snídani a udělej si seznam, co musíš změnit. Začněte s jednou věcí. Řekněte to všechno někomu, to je důležitý, protože se Vám uleví. Kdybych já to kdysi udělala, možná jsem nemusela mít sklerózu, ale co už. Možná jsem nemusela jít tu cestu sama. Ale i když chcete jít sami, můžete to zvládnout. Minulost nezměníte, ale nemusí být vaše břemeno, může být třeba vaše ponaučení.
Myslím, že je i důležitý ty svoje strašáky ve skříni začít ničit, protože když je tam necháte a budete je ignorovat, časem vylezou ven a bude to o to horší. Chápu, že se nám občas do věcí nechce, že chceme pro sebe i pro své okolí dělat, jako že je vše v pořádku a že se to nějak vyvrbí, ale ono se to většinou samo nijak nevyvrbí. Mě nějaký nadpozemský sily pomohly v tom, že jsem dostala dobrou práci a kvůli ní si musela utřídit priority, musela jsem ale zvednout zadek a tu práci si hledat. Šlo to mě, půjde to i tobě, fakt. Protože jak už řekl Brumbál, ,,Štěstí lze nalézt i v té nejtemnější době, pokud nezapomeneme že existuje světlo.“ nebo jak řekl Sirius ,,Svět není rozdělený na dobré lidi a ..smrtijedy. Každý má v sobě světlou i temnější stránku. Záleží na na tobě jakou si vybereš“.
Neříkám, že už v mým životě není nic špatné, jsem perfektní a svět je perfektní. To vůbec ne. Ale problémy vždycky budou, důležitý je nenechat se jimi strhnout a zároveň nepředstírat, že neexistují.
via pinterest.com , viď
Tak snad se nenecháte pohltit temnotou kolem Vás. Když tak si přečtěte Harryho Pottera ( nebo pusťte, pokud jste líní) nebo mi napište a zkusím Vám poradit. A pokud Vás zajímá, jaký máte znamení podle indiánů, tak tady – https://whatismyspiritanimal.com/native-american-zodiac-astrology/
Vaše slečna Abu.