Severní cesty – Finsko

Jak se nám zase ochlazuje, listy padají a ráno je nehorázná kosa, tak si tak nějak říkám, jestli mi vlastně tenhle rok bylo teplo :D. No, ale pak mi došlo, že vlastně vim proč, vždyt já jsem tenhle rok lítala pořád na sever :D. 2x do Finska, jednou do Berlína, a jednou na Island. Ale zase jsem skoro ob měsíc někde byla. Už chápu ale, proč mi nikdy nebylo teplo :D.

Chtěla bych Vám tedy dneska sepsat zážitky z mých severních cest.

Finsko jarní a letní

Ve Finsku jsem byla letos v dubnu a poté v srpnu. Jednou tedy vlastně ještě v zimě, po druhé na sklonku léta. Poprvé pouze v Helsinkách a okolí, podruhé jsme s kamarádkou jely hlavně do jezerní oblasti na rusko-finské hranici. Musím přiznat, že jsem ten typ člověka, co ho Skandinávie nikdy moc nezajímala, vždycky spíš nějaká jižní divočina. Osud ale tomu chtěl tak, že se na jeden čas Skandinávie stala vším, co jsem řešila. Konkrétně Finsko. Přemýšlela jsem o stěhování. To víte, na cesty se líp šetří z finského platu než toho českého. Věci se pak však udály jinak a já jsem ráda, že jsem alespoň jako cestovatel mohla tuhle krásnou a mírumilovnou zemi objevit.

Trochu wiki fakta: Věděli jste, že Helsinki jsou druhé nejsevernější hlavní město na světě? První je Reyjkavík žejo :)), o tom později. Taky by mě zajímalo, zda víte, že má nejlepší vzdělávací systém na světě. O finech najdete na 9gagu mnoho vtipů, jak jsou strašně introvertní, jak fungují finská přátelství a rozhovory…… no asi budou uzavřenější, ale zato opravdu milí, vstřícní, všímají si toho, co se kolem nich děje. Jako třeba jen když na zastávce koukáte, kde je odpaďák a hned Vám tři lidi ukazují, kam můžete obal od nejlepšího muffinu z Kauppahalli vyhodit.

 

Občas mi taky připadalo, že ta švédka napsala Mumínky o Finech…. protože spousta finských, hlavně holek, fakt vypadá jako mumínci, nevím proč, ale jo :D. Asi tím, že jsou většinou bílé, blond a takové trošku fluffy…. já vím, zrovna ode mě to sedí 😀

Helsinki jsou jako taková velká vesnice. Je tam jedna linka metra, spousta krásných kavárniček. Nejkrásnější je Regatta u Sibeliova pomníku. Všude je spousta racků, holky chodí opravdu pěkně oblečené….. A hlavně to moře. Voda všude. Chtěla bych jednou jezdit do práce na lodi. Člověk občas neví, jestli je to jezero nebo moře, protože v Helsinkách a Finsku obecně je strašně moc zátok… ale i těch jezer.

 

Ve větrných Helsinkách za to určitě stojí Sibelius Monument a pak ta kavárna Regatta, co je hned vedle. Senate Square s nádherným luteránským kostelem. Protestantský kostel, který je z venku hezký, ale vevnitř jsem nebyla……a já teda měla ráda i ledoborec co parkoval kousek vedle kostela, ale v srpnu už byl v servisu prý před začátkem sezony :D. taky běžte na  Kauppahalli v přístavu, mají velkou spoustu lososových dobrot, skvělé muffiny a skořicové rolky. Kousek z Helsinek lodí je pak super ostrov s opevněním – Suomenlinna, kde člověk může sedět na skále, úplně vypnout a jen tak koukat na Balt a snít, co je asi tam na druhé strane ( FIY je tam Tallin :)). Všude jen voda, kameny a břízy…. Dělala jsem si výzkum a to proto, že ty (břízy) zvládnou mokrou půdu a Finsko znamená Finsky bažina 🙂

 

Jestli je něco, co bych chtěla Finům vytknout, tak je to kafe. Pijí překapávané, to je fajn, to mi neva. Ale když ho pijete pár dní po sobě, zjistíte, jak moc je všude kyselé. Další wiki fakt – Finové mají nejvyšší spotřebu kávy na světě! Taky nám připadalo, že krom teda tmavého chleba, je všechno pečivo prostě jen bílé kynuté, často mastné. To hlavně dál od Helsinek směrem na venkov. Na východě u jezer jsme vlastně objevily spoustu kulinářských kuriozit.

No a pak Salmiakki….. Z bonbonů mi nejdřív natáhlo, teď už je mám i doma. Nejvíc mi chutnají ty, co vypadají jako rybičky. Vodku jsem naštěstí neměla, ale zato zmrzlina <3, ta mi z týhle divný slaný lékorky fakt chutnala.

V srpnu byla naše druhá zastávka Porvoo. Jely jsme tam lodí juchůů. Jedná se o takové malé roztomilé městečko. No stačí Vám na něj dvě hoďky a stihnete i finskou lososovou polévku. Barevné skandinávské domečky jsou ale opravdu cute. Nejvíc se mi líbí červené a světle modré. Vtipné však byly popisky v mapě: “Tenhle dům je velmi důležitý, tady spal car Alexandr jednu noc” “Tenhle taky, před ním měl projev”. Prostě roztomilost nad roztomilost.

Z Porvoo jsme pokračovaly dál na východ do oblasti jezer, až k ruským hranicím. K jezeru Saimaa. Všechny další zastávky byly vlastně u Saimaa, protože je to 4. největší jezero v Evropě s asi 12 tisíci ostrůvky. Wiki fakt: je takhle členité, protože je pozůstatek ledovce, který do krajiny vyryl různé kotliny, z nich některé se zaplnily vodou, jiné ne, má tedy jedno z nejčlenitějších pobřeží na světě. Na pobřeží Saimaa jsme byly konkrétně ve městech Lappeenranta a Savonlinna. Lappeenrata je takové pidi univerzitní měto, sice druhé nejnavštěvovanější ve Finsku, ale velké jak to moje Ústí nad labem, viď. No, Savonlinna, to je nádhera!! Nachází se zde nádherný středověký hrad, ze všech stran obehaný jezerem. Byly jsme dokonce 2x na plavbě po okolí, prozkoumat jednotlivé ostrůvky a přírodu kolem. Měla jsem zde Salmiakki zmrzlinu <3, neúmyslně si v jezeře zaplavala ( spadla z loďky) a bohužel neviděla sladkovodního tuleně, kterých tu žije 300, ale tak já se jim nedivím, že se schovávají, když jich je takto málo. Karelii (oblast okolo)  a jezero Saimaa jsem si opravdu hodně užila a zamilovala. Všude pouze modrá a zelená, voda a les. Jsem z toho teď úplně na měkko.

 

 

Krom té romantiky u vodní hladiny nás zde s Barčou ale potkala asi nejbizardnější pizza v životě. Já si objednala pizzu Toscana. Řekli byste třeba nějaká mozzarela, rajčátka… ona to byla spíš taková vylepšená Havaj. Vylepšená hektolitry oleje, česněku a krevetami :D. Takže jsem  měla pizzu se šunkou, ananasem, česnekem a krevetami :D. Barča měla podobně zajímavou pizzu. Hlavně ten olej… ale asi příprava na zimu, věřím, že ta tu bude krušná.

Na Finsko teď vzpomínám hodně, hlavně když se prodírám pražskými davy. Ono to tam bylo všechno hezky prázdné, plné zeleně a klidu. Podruhé jsem si tam už připadala jako doma, protože není moc kde se ztratit. Všechno je hezky organizované, takže tak nějak máte pocit, že víte kde jste. Ještě bych jednoho dne chtěla vidět úplně zimní, tmavé Finsko, konkrétně Laponsko a Auroru Borealis. Tak snad jednou.

Ačkoli, Finsko, nakonec nejsi mým novým domovem, v srdci tě mám, ty klidná milá země <3

 

Facebookpinterestby feather

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *