Few of my friends asked me lately, whether it would be possible to write in English and honestly, since I spend majority of my time in English environment and we always joke at home in English with Russian accent ( no offense :D), I couldn’t say no :). But do not worry my Czech friends, our beautiful language follows below :).
Today´s article is about religion. I am personally Christian but I never wanted the blog to be kind of converting, Christian life adoring brain wash. I have friend of many beliefs and I am aware of the fact that for some ethnics, religion is by tradition not just a personal matter but rather a family heritage and when you try to convert someone, you go against his family, which in our western perspective is not that big of a deal but in theirs, it truly is a BIG deal.
I used to be a Christian leader but I must honestly say, that I was always a controversial and liberal one. Many people would disagree with my methods and nowadays they disagree that I live with my boyfriend without marriage. But honestly, I do not care. Only God can judge me.
Therefore I would not judge others. Even other religions. Every religion believes in some Creation. Some super powered entity that rules over us, is everywhere, in everything, outside time, space. Everyone in a different way and everyone believes the path they chose is the right one. Even the other philosophical and esoteric streams believe that there is some sort of overpowering energy and whatever else. Couldn’t it mean that there really something like it exists? Let’s assume it does and call it by Plato´s absolute Truth. Since religions have similar basic principles, we can say that as in Plato´s cave, we can perceive glimpses of Truth, but I thing in our earthly life, we will never be able to experience the full Truth. Full God´s presence, knowledge and more.
Since I grieve to know the absolute Truth, I keep studying and I chose a path that makes sense to me, but does it make sense to fight since we will never know the answer? Not in this life ( as some believe, some may for sure not)?
Shouldn’t we focus on the fact that we are all „god´s“ creatures? All loved? Rather that say – „No, you do not believe in my path, I do not want you as a friend“ or “ You’re a sinner not worthy of my love“. Let’s face it, all the religious prophets, leaders and gurus said that we should be kind. Jesus even said that he came, so the Love overcome Laws, which was so popular amongst Jews. So my the hell we make the Law of our religion so important and do not love the ones who need it? Jesus hanged out with outcast, prostitutes, disabled all the time. We are involved in one’s life only when he has cancer, or some awesome calling of helping in third world but we are not here for others, who may not share faith, who may not see thing through the same lenses we do. Shouldn’t we be there for them and love them as well?
@ Karel Havlík ( karelhavlik.cz) a jeho projekt 365 🙂
A teď česky 🙂
Tak dneska jsem se rozhodla napsat článek o náboženství, ale než se rozhodnete, že takovou blbost jako čistokrevní ateisti číst nebudete, vězte, že ačkoli jsem křesťan, tak účel tohohle blogu určitě nebylo žádný vymývání mozku za účelem konvertování lidí ke mé víře. Jsem si vědoma toho, že některé národy například nelze evangelizovat, protože víra tam není úplně záležitost osobní, jako rodinná a tím, že někoho obrací na svou víru podlamujete autoritu rodiny, což pro nás zápaďáky nemusí být takový trabl, ale pro spoustu kultur je to opravdu – No go zone! Takže tohle určitě není křesťanský nábor 🙂
Ještě rok zpátky jsem dělala křesťanskou vedoucí pro teenagery, ale vím, že ne úplně standardní a možná až příliš liberálně vykládající Bibli. Mnoho lidí by asi nesouhlasilo s mými metodami, že jsem se snažila věcem nechat víc volný průběh, nikoho nikam netlačit a být hlavně parťák do nepohody. No a taky s tím že ačkoli jsem křesťan, už to bude rok, co bydlím se svým klukem. Nemusí to být křesťansky ideální, ale život není černobílý a už vůbec ne jednoduchý a my to tak chtěli. Takže mi jsou cizí soudy fuk. Můj Bůh mě bude soudit.
Proto se i já snažím nesoudit lidi. Stejné i cizí víry. Každé náboženství věří v nějakého stvořitele, bytost se super schopnostmi, která vše stvořila, je ve všem, mimo čas a prostor. Každý věří, že jeho víra je ta správná ( jinak by si ji nevybrali, žejo). I některý ezo – filosoficko všelijaký směry věří v různé vše prostupující energie. Podle mého by to mohlo znamenat, že něco takového skutečně je, nemyslíte? Předpokládejme tedy, že jo :). Můžeme to nazvat podle Platona absolutním Věděním :). No a jako v jeho známé jeskyni, jelikož se víry v mnohém shodují, můžeme říci, že se k nám dostávají střípky toho Vědění s velkým V, ale v jeho plnosti ho, alespoň v našem „pozemským“ životě nedosáhneme. A to je pravda, lets face it, i my křestané, „boží“ úplnost nepochopíme.
Takže proč se hádat o něco, co se nedozvíme? Já si křesťanství vybrala, protože mi v tohle hledání po vědění dávalo největší smyl a líbila se mi jeho laskavost a princip lásky. Ale v tomhle životě se 100% správnost volby asi nedozvíme. Neměli bychom se proto zaměřit na tu lásku, kterou nám všichni „naši“ náboženští vůdci vštěpovali? Jsme všichni „boží“ bytosti, nebo pokud to nechcete nazývat boží, tak všichni lidé, pozemšťané. Když už jsme třeba u Ježíše (jo, to je ten, proč jsou Vánoce), neříkal něco v tom smyslu, že přišel nahradit Zákon? tedy pravidla, ze kterých byly starozákonní Židi úplně vyšinutí? Tak proč jsou pro nás ta pravidla tak důležitá a nesnažíme se mít rádi ty, kteří to potřebuji. Vždyť sám Ježíš se vždycky zdržoval v okruhu vyvrhelů, prostitutek, cizinců a postižených. My se o někoho staráme jen pokud víme, že má rakovinu nebo nějakou úžasnou touhu jít zachraňovat rozvojový země. Ale co ti ostatní, co mají problémy, ale nejsou stejné víry nebo nevidí svět stejnýma očima jako my? Neměli bychom je taky milovat, místo souzení a vyhýbání se jim?