Naše Vánoce

Letošní Vánoce byly pro celou naši rodinu trochu netradiční. Mám velkou rodinu, celkem 3 sestry, rodiče a starší dvě sestry už mají své partnery, jedna dokonce dítě. Zkoordinovat tolik lidí bývá občas obtížné, ale v předchozích letech se nám to úspěšně dařilo a Štědrý den jsme trávili vždy spolu. Protože už ale s holkama přeci jen dospíváme a zakládáme si své životy, rozhodly jsme se tento rok trhnout a já například slavila Vánoce se svým drahým u jeho rodiny v Ostravě

Je zajímavé pozorovat, jak každá rodina slaví jinak. Ze Štědrýho dne v Ostravě ( přesněji řečeno U Ostravy) jsem si proto odnesla několik nových poznatků:

  • podruhé v životě jsem měla kapra, poprvé mi chutnal (pochvala kuchaři)
  • poprvé jsem musela vysvětlovat (mému drahému Kájovi), že ten stromeček není odfláknutý, že jsem minimalista a nemám ráda epileptické stromky připomínající pravoslavný chrám
  • zjistila jsem, že existuje tradiční perníková omáčka, o které jsem do té doby v životě neslyšela
  • poprvé v životě jsem seděla u stolu, kde bylo “jedno místo navíc” pro případného hosta, protože u nás jsme byli vždycky rádi, že se vejdeme

I přesto, že to bylo jiné, jsem si Vánoce moc užila. Byla ráda, že jsme spolu. Že Julie přežila s foxíkem Ronem. Že v Ostravě bylo dokonce bílé vánoční ráno ( bohužel to byl smog a ne sníh, ale co už). Že jsem viděla, jak se jinde slaví (a to opravdu krásně a elegantně). Člověk je vždycky zvědavý, jak se slaví v jiné zemi, ale i ta naše země má spoustu rozdílných tradic, že jsem se až divila.

Hlavní o čem jsem ale chtěla psát, jsou dárky. Ne, že by pro mne byly Vánoce o dárcích. To právě vůbec ne, a proto se chci pochlubit, jak jsme to hezky tento rok vymysleli.

Přítel i já pořád řešíme, čím naše blízké obdarovat, protože upřímně, mají všechno. A obecně žijeme v době a v části světa, kde je věcí spíš nadbytek. Třeba já už sama moc hmotných dárků nechci, protože jsem se za poslední dva roky třikrát stěhovala a vždycky se mi z toho kvanta věcí chce brečet.  Moje maminka už je ve fázi, že vždycky při jakýchkoli narozeninách nebo svátcích trne nervozitou, jestli se budou věci líbit a nebudou spíš překážet. Rozhodli jsme se proto tento rok být kreativní a darovali každému námi vyrobenou nádobu s ingrediencemi na polévku (vyrobili jsme ten vnitřek, pochopitelně, ne nádobu). Na pinterestu jsem podobných receptů viděla spoustu i na cookies, brownies a jiné dobroty, což byla ve výsledku sklenice cukru v různých podobách, takže vánoční cukrovka. To chceš.

KH1_8907_small

KH1_8904_small

KH1_8899_small

KH1_8893_small

KH1_8892_small

U někoho měly dárky větší ohlas, u někoho menší, ale ve všech případech pozitivní. Mojí babču to skoro rozbrečelo, protože takový dárek není jen o tom, jít do obchodu a něco koupit. Vyžaduje kreativitu a hlavně nějaký čas strávený výrobou, což ona jako vášnivá pletařka zná a dokáže ocenit.

Musím říci, že jsem ráda, že se nám podařilo se vyhnout předvánočnímu shonu. Vánoce mají být svátky míru a klidu, místo toho je to čas s nějvětším množstvím sebevražd, nervních lidí a mumrajem všude. Všichni pobíhají, aby měli dost jídla, dárků a všechno bylo perfektní. Když jsem se z Ostravy vracela za svojí rodinou, viděla jsem velký plakát “Vánoce jsou svátky peněz” a bohužel, často je to tak. Spousta kamarádek, především těch, co už mají děti, mi říkala, kolik už je Vánoce stály a jestli vůbec budou děti spokojené, protože chtěly nový Playstation, iphone, Monster High a další podobně šílený hračky, co se dnes prodávají.

Jiní chtějí auta a kabelky. Možná někomu může připadat, že jsme dárek odflákli a že by takovou blbost nechtěli, ale já jsem na něj patřičně hrdá, protože podle mého to není o tom, jak hodnotnou věc někomu dáš, ale že na něj myslíš a chceš ho potěšit ( ja jak už jsem psala, my dokonce mysleli i na zdaví a věnovali čas výrobě).

Zároveň mě tyto svátky naplnily vděkem za to, co všechno mám. Že mám tak skvělou rodinu v Ústí nad Labem, Praze a Ostravě. Za to, že žijeme v klidu a máme se rádi.

Jsem i ohromně vděčná za dárečky, co jsem dostala. A za Vánoce celkově, za to, že byly v klidu a pohodě. Za to, že mám tak skvělou rodinu v Ústí nad Labem, Praze a Ostravě. A za to, že se máme rádi. To je nejdůležitější.

Facebookpinterestby feather

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *