I am a dreamer ….

Sníte často s otevřenýma očima? Když jedete v tramvaji, ve vlaku nebo i jentak, když se Vám něco nechce v práci? Já pořád. Před pár dny bylo fakt hezky bílo a já se moc na sníh těšila, ale nějak jsem se k němu myšlenkově nemohla přesunout, protože mojí hlavu poslední dobou okupují myšlenky na Asii. Jako by se teď celý svět odstěhoval na Bali a já sedím tady a mám svůj nudný zkouškovo-pracovní leden.

Kdyby to bylo jen Bali, ale moje myšlenky se pořád toulají někde pryč. Jednou je to jihovýchodní Asie, podruhý Austrálie a třeba taky na Polynésii dojde.  Na stole mi místo lampičky stojí globus. Už jako malá jsem hrála Světošlápka a představovala si, jak budu nový Holub (což už v dnešní době asi úplně nejde, ale co už, tak snad ta mořská víla vyjde).

11025156_10203855854412418_880551975212456504_n

Odliv v Maroku

Tímhle denním sněním trávím strašnou spoustu času. Není to jen o cestování, ale taky o tom, jak co budu dělat, jíst a jak co bude vypadat. Myslím, že je to fajn být snílek, ale často je to hodně nepraktický, protože se mi od mých myšlenek nechce vypnout a dělat to, co bych měla. A občas to ani nejde a prostě jsem nesoustředěná. Asi to na mě jde vidět, že taková jsem, ale myslím, že jsem se s tím nikdy moc nesvěřovala, až před týdnem jsme na toto téma mluvili doma a prý to má hodně lidí. Kája zná většinou lidi, kteří si představují rozhovory, ke kterým by se nikdy neodvážili. Někde jsem zase četla, že až 70% denní činnosti našeho mozku je přehrávání vzpomínek a snění, ale zdroj už k tomu nemám :).

11046668_10203869390990824_8422992574965238717_o

Snění nad zamračeným Ústím

Pointa rozhovoru byla, že snění je sice fajn, naše sny z nás dělají to, čím jsme, ale většina lidí se nikdy nedostane k tomu, aby tyhle sny uskutečnila. Přitom to většinou jsou konkrétní sny – konkrétní rozhovor, konkrétní cesta do ciziny – ke kterým vede cesta. Kdybychom si je víc plnily, možná bychom  pak mohli žít víc v přítomnosti a užít si to, co je děje teď.

Literatura o hledání smyslu života, vesmíru a vůbec hovoří o tom, že aby člověk naplňoval život, musí být činorodý. K tomu, abychom si splnili své sny musíme začít jednat. Já vím, že se to hezky řekne, ALE….. (každý si doplní sám). Máme své strachy. Kdykoli se nabudíme, že něco zrealizujeme, rozsvítí se červené světýlko s varovným signálem “ale máš školu”, “ale musíš chodit do práce”, ”ale z čeho budeš žít?” Často si taky myslíme, že na to prostě nemáme. Že jsou naše sny nereálný. Jsme hloupí, nemáme dost peněz, nejsme dost krásní a tak dále. Našla jsem ale zajímavou myšlenku ve filmu Forrest Gump. Všichni ho známe, žejo. Forrest nebyl úplný intouš, neměl ani žádné výjímečné nápady, ale vždycky jednal. Neptal se, jestli je někdo horší nebo lepší, jestli na něco má, ale prostě šel a udělal to, a to nejlépe, jak mohl. A nakonec byl šťastný a bohatý. Věřím, že když nám o něco jde, když nám za to něco stojí a máme sen, za kterým bychom si chtěli jít, není důležité, jaké jsou před námi překážky, důležité je začít hledat cestu a pohybovat se kupředu. Vždycky je někdo, kdo je lepší, chytřejší, krásnější, to je prostě fakt. Je nás na světě spousta a i kdybychom na chvíli byli v něčem první, neznamená to, že není šance, že zítra jím už nebudeme. To by nás ale nemělo odradit od toho, jít si za svým.

IMG_3206

Léto v Mostaru

Když budeme jen snít, ale neuskutečníme si nic z toho, co nám leží v hlavě, tak to jsou hned dvě prohry. Utíká nám přítomnost a stejně tak to, co bychom chtěli. Jsem ten typ člověka, co se asi nikdy neodnaučí přestat čumět do blba a být zamyšlený nad nesmrtelností brouka, ale rozhodla jsem se tyhle svoje představy ( alespoň ty z reálnýho světa) pomalu uskutečňovat. Jsem ráda, že jsem se po měsíci dokopala jít znovu na cvičení, ze kterýho jsem teď sice úplně KO, ale půjdu znova, protože mám sen být zdravá a fit. Taky jsem ukecala kámošku svýma průpovídkama o tom, jak jednoduchý a levný je cestovat, tak na tu Indonésii (Thajsko nebo cokoli, co nás zrovna napadne) snad časem dojde. Poslední zatím aktuální minisen je mít svojí značku s oblečením. Ať je svět trošku bohatší o můj minimalistický cikánský styl.

Příště napíšu o tom, jak se stavím k tomu, když plán failne a sny nelze uskutečnit – aneb jak nebudu tajný agent :).

Tak Vám přeju, ať si nenecháte svoje sny jenom v hlavě, ale jdete si za nimi <3

Facebookpinterestby feather

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *