Léto nám oficiálně trvá týden, ale já nevím jak vy, za oknem vidím podzim :). Od posledního postu jsem odevzdala diplomku a už mám více méně hotovo. V září už snad budu oficiální magor. V některých ohledech už ale magor dávno jsem. V první řadě okolo zvířat. Odešla mi krom Lilinky ještě Rubynka aka Unicorn. Od minulého týdne ale máme 4 nové fazole. Říkáme jim fazole, protože čerstvě po narození tak opravdu vypadají, ačkoli nebojte, brali jsme si je už po měsíci a kousek života. V naší smečce je tedy nyní nově Momo, Freya, Pipit a Zassa aka Zuzanka. Holek mám tedy 8, ačkoli Julinka a Sayuri už jsou starší. S těmi všemi aférami ohledně týraných zvířat a chovu slepic jsem, řekla bych, ještě striktnější v tom co a kde jím a asi o tom budu více psát.
Druhá má nová vášeň je boj s plasty a plýtváním. Zdá se to jako dvě odlišné věci, ale nope. Plas o sobě není špatný, situace se zvrhla, protože jsme líní a bereme si na každou kravinu nový pytlík. nevím vůbec, jak se to stalo, že mě to osobně začalo úplně strašně vytáčet. Nicméně k svátku jsem tedy dostala nové koše na tříděný odpad (yay!) a pak jsem si udělala radost a koupila Frusack.
Kamarád furt nemohl pochopit, jak můžu chtít pytlík na pečivo, ovoce atd., který v přepočtu stojí stovku! Když jsem si ho pořídila, tak jsem hned příteli musela dát do práce svačinu v onom zázračném, rozložitelném pytlíku, aby se na něj podíval a od té doby začaly naše #frusackstories. každý den mu posílám, co jsme já a frusack zažili :D. Krom toho, že je průhledný a tudíž prodavačky vidí, co jsem si do něj naházela, tak je taky kompostovatelný, jelikož je z kukuřičného škrobu. Plus je super icebreaker na seznamování se :D. A to je důležitý, moji single kamarádi. Vždycky když někam jdu a řeknu, že to nechci do pytlíku/sáčku/krabičky, ale sem ( a ukážu frusack), hned se na mě všichni od prodavačky, přes další lidi ve frontě po ochranku v obchodě, usmívají, dávají se do řeči a prostě svět s ním bude čistší a ještě si budou lidi bližší :D. Jasně, kamarád Zdeno to zazdil tím, že jako úplně vidí tu balící hlášku “ Dobrý den, 15 deka poličanu a prosím tady mi to dejte do mého frusacku“ 😀 ale jako jo! A nemusí chtít sbalit nutně paní v lahůdkách, může to být třeba slečna na brigádě ( o tom něco víme, viď Šáry). Úplně vidím, jak to může stejně fungovat s kovovým nebo bambusovým brčkem na barmana :D. “ Dám si jedno Cuba Libre, a bez brčka, fešáku, mám svoje“ Prostě ideál. Snad to teda nebude číst Matěj, já nemám žádný úmysly s tím brčkem, co tak chci, neboj 🙂
A jako jo, stejně poslouží i ušitý pytlík z babčiných záclon, jak navrhla kamarádka. Určitě, je to taky ekologický a když to někdo jedou náhodou vyhodí, tak látka se ( pokud není 100% polyplast) taky jednoho dne rozloží. Já ale žádnou zbytnou látku nemám, s tou si poradí potkaní holky. A nápad, který je ještě k tomu z český hlavy, se mi strašně líbí. Pokud tedy taky máte frusack, budu ráda za jakékoli vaše #frusackstories.
Takhle krásně vypadá v krabičce <3
Barevné krásky
S myší kamarádkou.