Tak v pátek v 15.40 konečně nadešel ten čas, na který jsem čekala už 7 let. Ano, konečně jsem dodělala školu. Juchů, paní magistra tak dále a tak dále. Ale víte co? Já si naopak řekla, co teda teď s tím životem?
Víte, u mě to není tak, že bych všechny ty roky věnovala studiu, u něj již čtyři roky pracuji. Pořád jsem se těšila, jak budu mít konečně volno a tak dál, ale já se posledních pár dní strašně nudím. Tak teď tedy přemítám, jakou změnu by ten můj život potřeboval. Respektive změnu, teď se změnilo víc věcí, není škola a zároveň mi odešel skvělý šéf. Takže přirozeně se věci změnily. Já ale asi neumím jen sedět a nudit se. Nerozvíjet se. Mám teď tedy několik možností. Poohlížet se třeba po jiném zaměstnání, když jsem ta magistra žějo :D. No a nebo využít čas a prostor dobrovolnictvím? To jsem vlastně dělala celý život. nejdřív Člověk v tísni, pak Asociace pro Mezinárodní otázky, Young Life. Ale po studiu válek a bezpečnosti člověk prostě nemá sílu se tomu věnovat ještě jen tak, zadarmo. Takže budu řešit životní prostředí a zvířata. Mám nějaké tipy kam se zapojit. Ale chtěla jsem se zeptat Vás, co jste při studiích už pracovali – jak jste vyplnili ono vakuum, které po ukončení vzniklo? A nevíte, kde je potřeba ruka k dílu co se týče životního prostředí či práv zvířat?
Jasně, skleroza, odpočinek, koníčky…. ale když mým koníčkem vždycky bylo něco řešit a jak bych to tak řekla, aniž by to znělo pateticky …“dělat lepší svět“? Ne to furt zní pateticky, ale je to tak 😀
To by mě zajímalo, zda by tohle malou, drzou holku kdy napadlo, že takhle dopadne. Že nebude prostě umět sedět v klidu :))