10 věcí, kterými jsme tak trochu “jiní”

Občas mi připadá, že naši kamarádi nás musí považovat za opravdu velké exoty, když k nám jdou poprvé na návštěvu. Mě některé věci už přijdou celkem normální a často si myslím, že to mají ostatní nastavené stejně, ale pro většinu našich známých jsme pořád asi “trochu moc hipster”. Tady je 10 věcí,  kterými jsme  trochu mimoni a jsme za to rádi 🙂

  • Žijeme ve sklepě a máme potkana (brzy už potkanY). Zní to jako bychom byli nějací houmlesáci nebo satanistická sekta, ale není to až tak alternativní. Prostě žijeme v suterénu. Náš barák je v kopci, tak jsme holt hned vedle sklepa, ale za oknem máme dvorek. Naší Julinku jsme dostali k promoci, jiní dostávají šperky a auta, ale jsme spokojeni. Je to náš nový rodinný člen a může si u nás doma běhat a dělat spoustu věcí. Jelikož ale ani naše nonstop péče není pro potkana dostačující a každý potřebuje parťáka svého druhu, řešíme teď pořízení ještě jedný krysí princezny, tak snad to klapne 🙂
KH1_9322

Naše malá hospodyňka 😀

KH1_9330

“Hezky mě podrbej za ouškem, táák”

KH1_9334

“Já už nechci pozovat!”

 

  • Spoustu nábytku máme z dřevěných bedýnek. Občas si krom toho, že bydlíme ve sklepě, přijdu jak v nějakém skladu. Protože první, co u nás člověk vidí, když vejde, jsou bedýnky. Máme z nich botník, stoličky, skříňku v kuchyni. Jejich výhoda je, že se jejich využití dá postupně měnit podle toho, co člověk zrovna potřebuje. Teď je to i docela trend, ale přeci jen chápu, že to pro návštěvníky může být divné. Jde do suterénu a sotva si oddychne, že nebude pít kafe ve sklepní koji, vidí kupu bedýnek.
  • Problematika palmového oleje se nás netýká. To nemyslím tak, že by nám to bylo ukradené, nebylo nám líto lidí a hlavně zvířat, který přicházejí o své domovy a životy v plamenech. Ale my prostě nemáme co bojkotovat, jelikož palmový olej nikde nemáme. Jíme jen čerstvé potraviny, žádný čokolády, chipsy, nic takovýho. Žádný margaríny, polotovary. Popcorn si děláme v hrnci, oříšky kupujeme neupravené. Věci děláme na másle nebo sádle. Co se týče kosmetiky, tam tam taky není žádný palmový olej. Proč?
  • Jsme blázni do přírodních věcí. Nejsme žádní hipísáci. Proti vědě, chemii ( vše je chemie, žejo). Každý den toho ale už tak do sebe nacpu milion a farmaceutický průmysl ze mě musí mít radost. Snažíme se proto mít přírodní vše, co jde. Myslíme si, že příroda si dokáže sama najít cestu jak konzervovat věci, “vyčistit” je a tak dál. Chystám o tom další článek, ale rozhodla jsem se přejít na přírodní kosmetiku a cítím se fajn (ok, teď testuju přírodní deodorant a občas mi přijde, že “voním” jak čínská mast, ale co už). A co vy, slyšeli jste o No Poo?
  • Kája byl první “hipstr” ever. Pořád si pamatuju, jak jsem u něho na koleji byla poprvé na návštěvě a tenhle divnej kluk pil z mega zavařovačky a v ní to všelijak plavalo ( sypaný čaj, ne breberky). Alternativní hudbu, kterou jsem nechápala poslouchal vždycky. Můj zarostlej Usáma byl taky vždycky. Potrpí si na dobrý kafe. Sypanej čaj a kostkovaný košile. Industriální styl ( ano, chtěli jsme žít v opravdovym skladu :D). Plus naše myš je taky tak trochu “jiná”. Osvědčený hračky doporučený na forech a v diskuzích na ní moc nezabíraj. To spíš běhání po sušáku, kradení kapesníků a vypraných spoďarů, plus řepa a poprcorn.
  • Bavíme se s muslimama, homosexuálama, Romama, houmlesákama a klidně se všema najednou. A ne, neznáme žádnýho člověka, který by byl vše dohromady :). Ale prostě lidi kolem nás jsou tak super, že se sebou navzájem všichni v pohodě vyjdou a nedělá jim to trabl. Zároveň mi nikoho neodsuzujeme, a proto například na ségry svatbě opravdu byly skoro všechny zmíněné kategorie. Nebyl tam žádný bezdomovec, ale jednomu bývalému bezdomovci měla moje rodina možnost nabídnout domov a je tak vděčný, že je asi nejpřesněji platící nájemník.
  • U nás doma vaří chlap. Baví ho to. Uklidňuje ho to. Zatím co já to vždycky všechno spálim a fakt hodně mě to nebaví. Vim, že to tak má asi více domácností, ale přeci jen se tomu občas někdo podiví. Já na oplátku myju nádobí, okna, zrcadla a další, ačkoli o tom, zda to dělám správně má Kája svý pochybnosti.
  • S předchozím bodem se pojí to, že utratíme pouze 160 korun za jídlo za den. Za OBA. Nevybíráme popelnice. Nakupujeme v jednom nejmenovaným obchodním řetězci pro podnikatele. Nakupujeme často dokonce ryby, hlavně lososa, protože ten je ultra zdravý, hlavně pro sklerotiky, ale drahý jak cip. Nakupujeme hodně oříšků, masa, zeleniny. Ale ten můj ekonom to tak dobře plánuje, že prostě projíme jen 160 korun na den. Asi tomu pomáhá to, že nechodíme moc na kafíčka ven, máme totiž nejlepší kafe doma! Čas od času akorát zajdeme na sushi nebo na něco thajskýho.
  • Občas litujeme, že jsme šli na vysokou a ne na nějaký učňák. Není to odprem k formálnímu vzdělávání, ale spíš láskou k manuální práci. Já ráda peču, dekoruju, lepím, stříhám a šiju. Kája miluje práci se dřevem, živí se focením plus si rozumí s všelijakými drátky, přístroji a v jednom kuse pájí. Možná by nás to ale tolik nebavilo, kdybychom se tím museli živit. Kdo ví.
KH1_9355_res

Som pekla 🙂

KH1_9357_res

KH1_9353_resOba dva jsme se rozhodli jít si za svými sny a dělat v životě to, co nás baví. Je to těžký. Občas okolo toho hodně lamentujeme, vztekáme se, že jsme unavení, že sedíme na více židlí najednou, bojíme se, že budeme chudí jak myši. Ale bojujeme, snažíme se a zatím se nám sny docela plní:)

10928941_10206103510969042_2219502977664591432_o

A tak Vám, dneska oba přejeme hezkýho Valentýna. Mějte se rádi a žijte po svym! Někdo Vás i přes to bude mít rád 🙂

<3

 

 

Facebookpinterestby feather

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *